Obec

Dolní Novosedly

Horní Novosedly, Chrastiny, Nová Třešně

Dolní Novosedly jsou malá vesnice v jižních Čechách v okrese Písek. Nacházejí se asi 2 km severovýchodně od města Písku na silnici spojující Písek a Tábor. Obec se skládá ze tří částí: Dolní Novosedly, Horní Novosedly a Chrastiny. Celkem v nich žije 235 obyvatel. Nachází se zde pouze několik chalup a statků. Obec má autobusové spojení s Pískem a Záhořím. Je situována na hřebeni Píseckých hor. Nedaleko se nachází kamenný lom. První písemná zmínka je z roku 1517.

Na katastrálním území Chrastiny leží i vesnice Třešně a osada Nová Třešně, které ale spadají pod sousední Záhoří. Evidenční část obce Nová Třešně vznikla v roce 2010 jako součást obce Dolní Novosedly, k 8. říjnu 2020 ale byla přičleněna k Záhoří.

Obec

Název Novosedly souvisí z výrazem "lidé nově osedlí".
Kronika obce Novosedly není k dispozici.
Dolní Novosedly, ves, hejtmanství a okres Písek, fara a pošta Záhoří u Písku, 30 domů, 222 obyvatel (1890), pískovcové lomy.
Roku 1061 dána knížetem ke klášteru ostrovskému a roku 1230 náležela klášteru u sv. Jiří v Praze.
Zboží to přišlo v neznámé době do rukou světských a držitelé jedné části psali se Zimové z Novosedel. Z těch vynikl kolem roku 1530 Václav, služebník Lva z Rožmitála. Druhá část příslušela ke Zvíkovu ještě v XVII. století.

(podle Ottova slovníku naučného)

Rozlehlá oblast typických jihočeských smíšených lesů s nejvyšším vrcholem Velký Mehelník (633 m).

Chráněný přírodní park.

Na vrchu Jarníku je rozhledna s dvojitým točitým schodištěm. Za příznivého počasí překrásný pohled na Písecké hory a do širokého okolí.
V okolí Jarníku jsou ještě tři další stožáry, sloužící k telekomunikačním nebo vojenským účelům.
Celá oblast je protkána značenými turistickými cestami a je zde také vybudováno několik cyklostezek.

Středověkou těžbu zlata a stříbra připomínají názvy Havírka, Provazce, Borky.

Komplex lesů zvaný Písecké hory tvoří členitý hřeben, táhnoucí se jihovýchodním směrem od Písku až k údolí řeky Vltavy, a to v délce 25 kilometrů. Pojmenování "hory" asi nepochází ze samotné výšky (350-632m.n.m.) této pahorkatiny, ale je zřejmě odvozeno od "hornické" činnosti, která se tu dlouho provozovala. Od nepaměti Písecké hory patřily českým králům, kteří o toto území měli zájem pro zlato a zejména dřevo, které se plavilo po Vltavě až do Prahy. Když se ložiska zlata vyčerpala, zájem panovníků upadal, až nakonec v roce 1509 je i s píseckým hradem zakoupilo město.

Na krátká období během dalších století o ně město střídavě přicházelo a zase je získávalo a nakonec po zestátnění roku 1959 se dočkalo jejich navrácení v devadesátých letech dvacátého století. Nyní organizace Lesy města Písku obhospodařuje zhruba 6500 ha lesů a 250 ha rybníků.

Podstatná část Píseckých hor je chráněna jako přírodní park. Jsou zde chráněné druhy rostlin, dříve často vysazované cizokrajné dřeviny, a při troše pozornosti můžete zahlédnout dnes již vzácné druhy živočichů a ptáků. I z mineralogického hlediska jsou Písecké hory unikátní. V roce 1923 zde byl popsán dosud neznámý radioaktivní nerost, nazvaný podle naleziště - Písekit. Zatím je to jediné naleziště na světě.

Zajímavá místa

Rozhledna Jarník: rozhledna kovové konstrukce, postavená v roce 1997, plošina ve výšce 35m, nabízí kruhový rozhled do širokého okolí.
Turistická chata Živec: Občerstvení. Chata byla postavena na v roce 1933. Původně se jmenovala U moře lesů.
Rybník Němec: Nejkrásnější rybník Píseckých hor. Nedaleko břehu je téměř kruhový ostrůvek, přístupný po lávce a nabízející příjemné posezení na lavičkách. Přestože ale jde o ostrůvek umělý, nebyl vytvořen původně pro výletníky, ale jde o pozůstatky tvrziště z 15.století.
Velký Mehelník (633 m n.m.): Nejvyšší vrchol Píseckých hor . Nejznámějším balvanem na Velkém Mehelníku je tzv. Stůl, který později získal přízvisko Kamenný nebo také Loupežnický. O Mehelníku se tradují dvě pověsti o tamním pokladu, které vznikly v 19. stol a jedna ze stejné doby o mehelnických loupežnících.